1. září 2017

« ‹ z 3 › »

Zrovna skončily prázdniny a protože v řadách Cukroušů přibylo od jara jedno dítko, rozhodli jsme se začátek nového školního roku oslavit stylově v cukrárně! Malá Lucie sice ještě není dítě školou povinné a zatím nám moc nepomáhá ani s ochutnáváním, ale řekli jsme si, že bude užitečné ji začít připravovat na to, co ji jednou čeká. A vlastně tak trochu kvůli ní jsme museli zůstat nedaleko nového bytu Peti a Páji na Letné – Erhartova cukrárna, která dlouho čekala na naši návštěvu, proto byla jasná volba.

Letenská pobočka Erhartovy cukrárny je velice populární, a tak se málokdy stane, že byste v kavárensky laděném interiéru byli sami. I my jsme museli trochu improvizovat, abychom se v počtu 7 stolovníků, 2 kočárků a 2 miminek poskládali do jednoho růžku. Ani v takové sestavě se nám však nepodařilo prochutnat celou vitrínou – výběr byl jednoduše nad naše síly. Na druhou stranu jsme si mohli říct, jak velké porce dortů bychom rádi dostali, protože zhruba polovina z nabízených zákusků se u Erharta prodává na váhu (ukrojí vám porci z celého dortu).

Vítězem večera se stal mrkvový dort, o což se částečně přičinila statistika vlivem velkého počtu ochutnávajících – v počtu 7 lidí a mnoha rozdílných chuťových preferencí mohl vrchol dobýt pouze takový zákusek, který nikoho příliš nezklamal. Navíc asi obecná zkušenost s mrkvovými dorty ukazuje, že častěji než jiné chutnají všem a nedá se na nich příliš mnoho zkazit. Erhartův mrkvový dort má příjemnou texturu, je opravdu hodně mrkvový a výtky jsme měli pouze k možná až příliš silné a chuťově výrazné cukrové polevě.

„Zelená příšera s válečkovým motivem“ (jako kdybyste malovali zeď válečkem – chápete?), to je dort Erhart! Mletej vodník, vodní trávy se špenátem, zelenej marcipán – to jsou jen některé z asociací, které nás u dortu na stříbrné pozici napadly. Jak název napovídá, měl by to být vlajkový výrobek cukrárny, který se chlubí originální recepturou. U nás dobrý, ale: je to zkrátka hutný čokoládový dort s marcipánovým potahem, který ve skutečnosti vůbec nechutná zeleně.

Poslední na bedně skončil Saint Dominique, dort inspirovaný Bretaní s náplní ze slaného karamelu. Na první pohled vypadá jako poctivý truffle a je také velice sladký. Karamel byl moc dobrý, i když by mu před konzumací prospěl delší pobyt v teple, ale celková konzistence nám vyhovovala. Mandlovým posypem se také máloco zkazí. I tak si v hodnocení od Páji vysloužil až poslední příčku – tak rozdílné máme chutě!

Marcipán je pro Erhart tak typický, že jsme ho při naší návštěvě ochutnali dokonce ještě v jednom provedení. Marcipánový dort laděný do barvy slonové kosti vypadá trochu jako svatební (nevěstin závoj nebo lem jejích šatů) a taky tak chutná (jako ten dort, ne jako šaty!). Neurazí ani nenadchne. Je hodně krémový, spíše sladší, ale celkově si vysloužil přízvisko „vyvážený akord“.

Borůvkový dort vypadal lépe než chutnal – byla to spíše piškotová buchta než dortík, která neoplývala příliš výraznou chutí. Piškot by mohl být vláčnější a borůvky kyselejší. Přesto se ale třeba pro Alex stal vítězem večera.

Předposlední pozici jen tak tak uhájila citronová tartaletka s flambovaným sněhem. Dokonce ani milovnici všech citronových zákusků Páju však nepřesvědčila. Náplň zákusku připomínala svou chutí indiánka, ale celkovému dojmu dominovaly pusinkové kopečky na povrchu. Esteticky nás ovšem tartaletka plně uspokojila.

Čokoládový dort navzdory intenzivní snaze Míry a Peti B. propašovat ho na čelo pelotonu skončil poslední. Kulatá a lesklá polokoule byla opět doplněná oblíbeným marcipánem a i když dortík chutnal lépe, než vypadal, shodli jsme se, že na náš vkus je až příliš hutný (trochu „junk cake“). Někdo poznamenal, že chutná jako éclair z Marks and Spencer. Co myslíte – je to pochvala?

S návštěvou u Erharta jsme byli spokojení, i když někteří možná čekali o něco málo víc. Cukrárna však nepochybně patří mezi pražské stálice, které navzdory široké nabídce dokážou udržet vyrovnanou kvalitu, jež není vykoupena extrémní cenou. Prostředí není zrovna vhodné na klidné posezení, ale spousta návštěvníků si s tím jednoduše poradí tak, že si vybrané dorty nechá zabalit s sebou. A abychom nezapomněli, vedle letenské pobočky můžete navštívit i druhou Erhartovu cukrárnu na Vinohradské zhruba na půli cesty mezi Florou a náměstím Jiřího z Poděbrad.

Odkazy:

Facebook podniku

Stránky podniku

Recenze odjinud:

TripAdvisor

Yelp.cz

Mapa: