19. května 2017

« ‹ z 2 › »

Po delší cukrouší pauze jsme se rozhodli, s povolením Míry a Evky uděleným na dálku z Kanady, uspořádat sezení v omezeném počtu. Volba padla na Café Lounge, protože Alex do této kavárny chodí často a ráda. A taky protože do tohoto podniku v tomto týdnu zavítala již dvakrát a uvědomila si, že chce ochutnat pokud možno všechny zákusky a pokud možno s námi všemi.

Café Lounge je poměrně luxusně zařízený podnik u Újezdu na Malé Straně, čemuž odpovídá větší koncentrace cizinců třímajících mapy a průvodce Prahou (však má také dobré recenze v Lonely Planet, minimálně její online verzi). Vyšší ceny se mohou zdát také „turistické“, ale vpravdě reflektují kvalitu jídla, pití i služeb. Café Lounge je ale oblíbené i mezi místními, kteří sem chodí v hojném počtu a vědí proč.

My jsme měli štěstí na krásné slunné páteční odpoledne, a tak jsme se usadili v příjemné zahrádce přímo pod Hladovou zdí (respektive jejími zbytky). Hladem jsme tedy netrpěli. Odolali jsme lákavé nabídce malých i větších jídel a vrhli se rovnou na zákusky, které jsou vyráběné přímo na místě.

Ve vitríně vypadaly moc pěkně všechny, Alex navíc měla některé prověřené z předchozích návštěv, a tak jsme se rozhodli příjemnou obsluhu lehce šokovat naším klasickým „od každého zákusku jeden, prosím“. Zde nám ovšem přejedení ani přeslazení nehrozilo, protože zákusky byly přiměřených proporcí a „všechny“ v tomto případě znamenalo pět. Na jídelním lístku jsme ovšem ještě zahlédli další tři dezerty a mezi zákusky nepočítali ani panna cottu, ani buchty, takže výběr je jistě dostatečný i pro náročnější.

Nejvíce nás již svým vzhledem lákal dort Pavlova a nezklamal. Nepřeslazená velká čerstvá pusinka se šlehačkou a čerstvými jahodami je prostě ten správný letní zákusek a nebylo mu co vytknout.

Další zákusky se ovšem rozhodně nenechaly zahanbit, Pája si ostatně stěžovala na způsob našeho hodnocení, protože jí všechny zákusky chutnaly velmi a bylo jí líto, že některý musí v jejím hodnocením skončit na posledním místě.

Kontrastem k lehoučké Pavlově byl hutný karamelový tart, který kromě Peti J. všem chutnal. Peťovi B. připadal zpočátku gumový, ale v puse se pak konzistence zlepšila.

Ostatní dortíky se opět nesly v ovocném duchu. Tvarohový páj s malinami byl vynikající. Křehký korpus, ve kterém Pája cítila citrón, který tam asi nebyl, a na něm směs tvarohu a malin, tvořil zkrátka chuťový akord (zajisté větší, než je zmrzlina v housce, sicilská specialita, o které vyprávěli Alex s Peťou B. Páje a Peťovi J.). Drobné vrstvy želé si ani nevšimnete, což ocenili Peťa J. a Alex.

Dalším krásným dortíkem byl forêt noire, na kterém bylo vše nadýchané – čokoládový korpus, šlehačka s čokoládovými hoblinami a dokonce i naložené višně se zdály tak nabobtnalé, že se rozpouštěly na jazyku.  Alex přesto připadal průměrný a až sem půjde (jistě brzy) příště, tak si ho prý nevybere. Tento zákusek jsme také zhodnotili jako potenciálního favorita Míry a Evky, na jejichž návrat se moc těšíme a určitě jim dortík doporučíme.

Z typu zákusků vybočoval višňový koláč, u kterého jsme usoudili, že by ho Míra smetl ze stolu s tím, že je jako domácí od babičky a mezi hodnocené dortíky přece nepatří…což mu ale přeci vůbec na chuti a kvalitě neubírá! Těsto bylo vláčné, višně slaďoučko-kyselé (bez pecek!) a drobenka množstvím i chutí tak akorát. Peťa J. se divil, že mu chutnaly i části koláče bez drobenky. Na posledním místě v hodnocení skončil jen proto, že někdo být poslední musí (než přejdeme na jiný systém hodnocení – domluvili jsme se, že po 50. cukrouší návštěvě).

Alex a Peťa B. si kromě zákusků dali i svoji zde oblíbenou kávu, která je z berlínské pražírny The Barn.

Výletu na Malou Stranu, kam většinou do cukráren nezabloudíme, jistě nelitujeme a doporučujeme! Café Lounge je dog-friendly, děti také vítány, ale bez hracího koutku (mají však pastelky, knihy a hry k zábavě) a přebalovacího pultu.

Odkazy:

Facebook podniku

Recenze odjinud:

Yelp

TripAdvisor

Expats.cz

Kudyznudy

Mapa: